Drahé kovy

Obchodování zlata a trh drahých kovů

Obchodování se zlatem a dalšími drahými kovy, stejně jako s ropou, mědí nebo ropou, patří k obchodování tvrdých komodit, které hrají významnou roli na komoditním trhu a jsou obchodovatelným zbožím založeným na smlouvách. Mezi kontrakty založené na drahých kovech mohou patřit futures, spotové ceny, forwardy a opce.

Zprostředkovatelem, který umožňuje sjednávání futures kontraktů, je burza futures neboli komoditní trh. Investoři na celém světě mají přístup na přibližně 50 hlavních komoditních trhů, přičemž drahé kovy, jako je zlato, stříbro, platina a palladium, jsou díky své vysoké ekonomické hodnotě a trvanlivosti hlavními obchodovatelnými aktivy. Asie je celosvětově největším trhem s drahými kovy (Čína, Indie a Singapur jsou největšími spotřebiteli těchto komodit), komoditnímu trhu však dominují evropské a americké společnosti, přičemž největší společnosti zabývající se drahými kovy sídlí v Kanadě a Německu.

Burzovní trh s futures, kde se kromě měn a akciových indexů aktivně obchoduje také se zlatem a dalšími drahými kovy, je k dispozici 24 hodin denně kromě víkendů. Obecně se drahé kovy nakupují dvěma hlavními způsoby: na základě spotových kontraktů a na základě futures kontraktů. Zatímco spotové kontrakty zahrnují fyzický nákup nebo prodej těchto komodit za úplatu a dodání ke spotovému datu (obvykle dva pracovní dny po datu obchodu), futures jsou standardizované kontrakty, na kterých se vzájemně dohodnou dvě strany, že nakoupí nebo prodají drahé kovy určitého množství a kvality za dohodnutou cenu (tzv. cenu futures) s dodáním a zaplacením k pozdějšímu datu v budoucnosti (tzv. datum dodání). Nákup a prodej futures probíhá bez skutečného fyzického vlastnictví obchodovaných komodit a uskutečňuje se prostřednictvím online obchodování.

Obchodování zlata a drahých kovů

Nejčastěji obchodovanými drahými kovy jsou zlato, platina, palladium a stříbro, přičemž vysoký objem obchodů s těmito komoditami je dán jejich zachovanou vnitřní hodnotou bez ohledu na ekonomické podmínky. V posledních desetiletích enormně vzrostla obliba nejenom on-line nákupu, ale i fyzického vlastnictví drahých kovů jako dlouhodobé investice. Obchodování s drahými kovy představuje příležitost i pro zájemce o krátkodobé investice, protože deriváty a burzovní kontrakty představují kapitálově méně náročný a jednodušší způsob, jak zaujmout pozici k pohybu jejich cen.

Na rozdíl od většiny komodit, které jsou závislé především na úrovni produkce a spotřeby, nejsou například ceny zlata při obchodování závislé: sledují impuls politických změn a umožňují, aby zlato v dobách nejistoty fungovalo jako zajištění proti jiným trhům. Vedle zlata jsou platina, palladium a stříbro rovněž cennými aktivy a obchodují s nimi investoři, kteří je považují za uchovatele hodnoty v dobách měnové nejistoty.

Existuje několik faktorů, které mají vliv na kolísání ceny a které způsobují volatilitu na trhu drahých kovů. Jeden z nejdůležitějších faktorů jsou globální finanční instituce, jejichž investice jsou spekulativní a mohou způsobit pohyby cen nahoru nebo dolů. Další faktor, který má vliv na trhu, jsou trendy koncových uživatelů, vyvolané především nákupčími šperků: poptávka šperků zvyšuje ceny trhu s kovy. Také ekonomika má dopad na tržní ceny. V globálně dobře fungující ekonomice je úroveň bohatství v přímé korelaci s poptávkou po zlatě a jiných drahých kovech na šperky: když investoři vyhledávají investiční možnosti, které představují vyšší riziko, že se sníží ceny některých drahých kovů, zatímco ceny ostatních stoupají. V neposlední řadě změny v poptávce po některých dalších finančních aktivech na rozdíl od drahých kovů také přispívají ke kolísání cen.

Historický přehled obchodování zlata a drahých kovů

Drahé kovy a zlato byly vždy symbolem bohatství. A to již od prehistorické doby, kdy se zlato používalo pro směnu, a v průběhu staletí, ať už ve formě mincí, nebo v cihlách a prutech fixní hodnoty a hmotnosti, zlato bylo vyhledávaným aktivem. První zlaté mince byly vyraženy v roce 600 před naším letopočtem, a jejich využití pro měnovou směnu (zlatý standard) vydrželo až do 30. let 19. století. Jelikož je zlato vysoce elektricky vodivý a tvárný kov, je nereaktivní s jinými prvky, a používá se v různých průmyslových odvětvích od šperků, komerční chemie a elektroniky v medicíně. Zlato, jako komoditní peníze, bylo nahrazeno systémem oběhu bankovek po roce 1976, ale až do dnešní doby zůstává solidním investičním aktivem.

Stříbro také bylo, spolu se zlatem, přes 4 tisíce let využívané pro měnovou výměnu se stříbrným standardem, trvajícím až do 19. století. Industriální, komerční a spotřebitelská poptávka dělá stříbro silným aktivem investici, a jeho deriváty, jako futures stříbra, jsou obchodovatelné na různých burzách světa. S příchodem on-line obchodování se produkty stříbra, obchodovatelné na burze, staly jednoduchou možností pro investory, pro získání exposice na cenu stříbra a investice do něj dlouhodobě.

Platina a palladium, ve srovnání obchodování zlata a obchodování stříbra, které byly přítomné jako investiční majetek od starověkých civilizací, mají ve finančním sektoru kratší historii. Nicméně, vzhledem k jejich nedostatku a výši jejich roční produkce v dolech, společně s jejich různým využitím v různých průmyslových oblastech, mají občas tendenci prodeje za cenu mnohem vyšší než zlato. Platina, 10x vzácnější než zlato, je spojená s bohatstvím, a slitiny bílého zlata a platiny byly využité již v předkolumbovské civilizaci. První zmínka o platině v Evropě byla zaznamenaná v 16. století, a od 18. století byla využívaná ve šperkařství, automobilovém a chemickém průmyslu, zubním lékařství, a dokonce i medicíně.

Palladium, podobně jako platina, také hraje důležitou roli v oblasti technologií. Od svého objevení v Evropě v 19. století se ve velké míře navýšila poptávka po palladiu, nejvíce v automobilovém průmyslu, ale je také široce využívaná v lékařství, elektrotechnickém průmyslu, šperkařství, a samozřejmě jako investiční aktivum. Vzhledem k nabídce a poptávce (tj. stanovení tržních cen), může být cena platiny a paladia v době ekonomické stability stejná, nebo dokonce i vyšší než zlata, zatímco jejich ceny mohou v době ekonomické nestability za zlatem zaostávat, což dělá zlato více stabilním kovem pro investici.

Obchodování zlata a drahých kovů dnes

Drahé kovy patří od 70. let 19. století k nejoblíbenějším tvrdým komoditám, se kterými se obchoduje. Vedle obchodování na měnovém trhu (forex) je dlouhodobé investování do zlata a dalších drahých kovů celosvětově oblíbeným způsobem řízení rizik portfolia v době inflace nebo ekonomické/politické nejistoty.

Kontrakty futures jsou takzvané smlouvy o finančních derivátech, což znamená, že jejich hodnota je odvozená od výkonnosti podkladového aktiva. Jedním z hlavních cílů investování do futures drahých kovů je snižování rizika: vzhledem k tomu může schopnost nakupujícího a prodávajícího kontraktu předem dle pevné ceny za budoucí transakce zajistit jak drastické, nebo náhlé pohyby cen, které mohou způsobit zvýšené ztráty.

Drahé kovy mohou být obchodovatelné v obou směrech: pokud trh očekává pohyb směrem nahoru (býčí trend), obchody lze zadat nákupem kontraktů futures (dlouhý) a vystoupit prodejním obchodem; zatímco v případě očekávání pohybu směrem dolů (medvědí trend) lze obchody zadat prodejem kontraktů futures (krátký) a vystoupit nákupem kontraktu. Je zde také možnost obchodování více kontraktů futures, což zahrnuje vytvoření několika samostatných vstupů a výstupů, to znamená zadávání kontraktů v různých cenách a vystupování u jedné ceny, nebo naopak. Schopnost obchodování v obou směrech umožňuje investorům získat zisky bez ohledu na kladný nebo záporný směr tržních pohybů.